Popisy a obrázky jednotlivých plodin byly uveřejněny zpravidla v Bio- měsíčníku pro trvale udržitelný život a v Seznamu starých, krajových, netradičních plodin a odrůd, plevelů a dalších rostlin.
Zlatý roh
Je naše stará odrůda keříčkových fazolí. Typický je pro ni nízký vzrůst keříků a pěkné žluté lusky. Semeno je menší, příjemně okrově žluté barvy a válcovitého tvaru. Lusky nemají vlákno a odrůda tedy patří k zeleninovým typům fazolí. Násada lusků je dosti bohatá, sklizeň otrháváme z keříků postupně na několikráte. Pokud chceme prodloužit sklizeň ještě více vyséváme další semena postupně po 10-14 dnech v průběhu května a června. Na obrázku je rostlina s násadou zrajících lusků.
Kamejka lékařská
je vytrvalá dříve pěstovaná bylinka. Má široce kopinaté listy a nenápadné zelenavě-bílé kvítky. Plodem jsou tzv. tvrdky jež jsou hladké, bílé, porcelánově lesklé ( připomínají jakési malé porcelánová slzičky). Oddenek kamejky lékařské obsahuje červené barvivo a byl dříve používán k barvení másla, tvrdky sloužily v lékařství proti močovým kamenům. Ze sušených listů se vařil čaj.
|
Lebeda zahradní
byla tradiční špenátovou rostlinou již ve středověku. Pěstuje se v několika barevných formách z nichž asi nejznámější je červená varieta, která je známá i jako dekorativní doplněk zahrady. Podle někoho učinkuje jako odpuzovací prostředek na hryzce. Na špenát sklízíme její mladé listy, které u červené lebedy mohou posloužit i jako ozdoba pokrmů. Pěstování je velmi snadné a díky tomu, že se snadno množí samovýsevem ji lze dobře doporučit i do permakulturních zahrádek. Fotografie zachycuje mladou rostlinu, ale již vybíhající do květu.
Dýně pečárka
je původem ze Slovenska, kde získala svůj název podle způsobu přípravy. Naplocho rozpůlená dýně se totiž peče v troubě jako maso či buchta a upečená dužina se pak jí lžící přímo ze slupky.V kuchyni poslouží dobře jako hlavní pokrm i jako příloha. Pěstitelsky vyžaduje vydatné hnojení a teplé místo na zahradě, aby dobře vyzrála. Výhodou je, že její plody jsou dobře sladovatelné , podobně jako např. dýně hokaido.
Kozí brada
je starobylou kořenovou zeleninou, která dnes patří ke zcela zapomenutým druhům. I když má dlouhou vegetační dobu pro svůj chutný kořen by si zaloužila většího rozšíření. Její pěstování je snadné, chorobami ani škůdci netrpí, pouze kořeny, které přezimujeme venku s oblibou vyhlédávají hryzci.Vyobrazeny jsou dva čerstvě sklizené kořeny.
Hlavatka
Krajová odrůda červeného zelí zvaná "hlavatka" má typicky špičatou hlávku. . Toto zelí vytváří sice malé hlávky - zpravidla jen asi 1-2 kg těžké, je vša jemné a lahodné chuti, s křehkou strukturou. Pěstovalo se dříve hojně v Krkonoších a přilehlých oblastech a používalo se tradičně na nakládání na kyselo. Je ho možné ale stejně dobře použít i na přímý konzum. Na obrázku detail hlávky v porostu
Topinambury
jsou příbuzné se slunečnicí. Na rozdíl od ní jsou však však vytrvalé a poživatelnou částí jsou u nich podzemní hlízy. Hlízy mohou sloužit jako potrava jak v syrovém stavu (např. nastrouhané do salátů), nebo je lze upravovat tepelně - (vařit jako brambory, obalovat v těstíčku - po předchozím krátkém povaření apod.). Protože topinambury jsou mrazuvzdorné, přezimují venku v půdě a nikoliv ve sklepě, kde podléhají hnilobě.
Bílý mák I (Pardubicko) - stará nebo krajová odrůda. Jako rodinná odrůda pěstován na Pardubicku podle dárce nejméně od 50. let 20. století. Květ je bílý nebo bílerůžový., semeno bílé. Tato odrůda kvete a zraje o něco později, tvoří vyrovnaný porost a poskytuje poměrně vysoký výnos. V rodině se z něho pekla bábovka plněná bílým mákem , která platila za vyhlášenou pochoutku. Na obrázku květy této odrůdy
Mák modrý - Valašsko - pravděpodobně krajová odrůda, dlouho pěstována v rodině (rodinná odrůda) , květ jednotný, výška asi 1.4 m, chutný mák použivaný tradičně na pečení makovníků a jako posypání šišek. Žádá časný výsev.
Rmen barvířský
S renesancí různých tradičních postupů zažívají znovu návrat do pěstování také barvířské rostliny. Jednou z tradičních barvířských rostlin je i rmen barvířský, z jehož květů se dá získat žluté barvivo. Jako rostlina poskytující barvivo se používal již ve středověku k barvení látek a příze. Výluh květenství dává s kamencem světle žlutou barvu - její výraznost je u přírodního barviva až překvapivá (pokud člověk očekává "přírodní" mdlou žlutou). Pěstování rmenu je velmi snadné - je to trvalka o kterou se snad téměř nemusíme starat, pomineme-li občas okopávku po vysetí či vysazení. Ba díky své vitalitě se může na zahrádce stát i plevelem a potěšit nás svými zářivě žlutými kvítky i neplánovaně. Na obrázku květy rmenu barvířského
Koukol polní
dříve prakticky synonymum pro plevel obecně, připomínán již v Bibli, dnes se na polích nevyskytuje. Semena jsou jedovatá (alkaloid githagin), v mouce mohl působit otravy lidí nebo zvířat. Červenofialové krásné květy, nenáročný. Pěstování - ozimě-jarní. Lze vysévat na podzim i na jaře. Zapleveluje. Semena slouží např.jako "oči" figurek vizovického pečiva.
Nahý oves- krajový z Luhačovického Zálesí je krajová odrůda s nahým zrnem. Je poměrně vysoký a statný, porost nepoléhá. Vyséváme ho časně na jaře, aby se využila zimní vláha.
"Rajče divoké"
Jde o původní typ rajčete, které má sice velmi malé plůdky (zhruba velikosti třešně) avšak tu výhodu, že není napadáno a ničeno plísní bramborovou jako šlechtěné velkoplodé odrůdy běžných rajčat . Rajčátka jsou velmi chutná, štavnatá a mají výrazné typické rajčatové aroma. Roste a plodí i bez opory (plazí se do stran a zabere poměrně velký prostor- mohutný keř ) i bez zaštipování, je tedy vhodné např. tam kde nemůžeme ošetřování rostlin věnovat více času. Odrůda vydrží i když všechny ostatní hynou napadeny plísněmi. Na obrázku toto rajče na podzim, poté co byly rostliny sežehnuty mrazíkem.
Vranov
je tyčková odrůda fazolí s dlouhými zelenými lusky a bílými semeny. Mladé lusky jsou vhodné na zeleninové užití do kuchyně, suchá zralá semena jdou využít na vaření jako luštěnina. Odrůda je poměrně ranná a poskytuje stabilní výnos.
Bob zahradní
Vedle tradičního hrášku a fazolek může na zahrádce milovníka starých plodin najít místo i bob zahradní. Jedná se o plodinu známou již v dávnověku - o starobylosti bobu svědčí mimo jiné jeho nálezy ve staroegyptských hrobech. U této plodiny můžeme sklízet již nezralé boby, nebo je nechat dozrát a použít jako luštěninu. Bob je poměrně náročný na živiny a jde k němu přímo hnojit kompostem, nebo ho sejeme po hnojené předplodině. Vděčný je za dostatek vody a odmění se za něj pěknou úrodou. Na fotografii jsou lusky odrůdy Klatovský, jež má zralá semena fialově zbarvená.
Pelyněk brotan
Kdysi vysoce ceněnou léčivou rostlinou byl pelyněk brotan. V lidovém podání byl nazýván "boží dřívce", což naznačovalo jak velkou - Boží - moc tohoto vytrvalého keříku, tak i to, že jeho stonky jsou zdřevnatělé - proto dřívce nebo i dřevec. Zaznamenáno je používání odvaru z brotanu na léčení a regeneraci ran a údajně "je léčivější než heřmánek". Byl nasazován k podpoře trávení, proti střevním parazitům a dále coby močopudný a potopudný prostředek. V kultuře je to druh nenáročný, prospívající bez větší péče. Kromě léčebného účinku lze vyzkoušet brotan i jako koření, zejména k pokrmům z masa. Na obrázku je vidět krajový typ tohoto druhu pelyňku v bujném letním růstu.
Brambor
"Pink fir Apple"
- stará anglická odr. před r. 1850
- podlouhlé až velmi dlouhé hlízy , někdy s výrustky, slupka tělově růžová, dužina žlutá , pevná, voskovitá
- robustní, dosti odolná odrůda, středně pozdní, dobře skladovatelná, (něm. jako Rosa Tanenzapfen )
Fazol tyčkový
"čočkofazol"( nazývaný též hrachofazol, fazole jing-jang apod.)
- pozdně zrající, s krásným kulatým, menším semenem zbarveným červenobíle (rozdělené podobně jako u tvaru monády - jin a jang),
- údajně jde použít na sklizeň celých lusků za zelena (např. jako dušené fazolky), suchá semena jako luštěnina , ovšem jsou špatně vařivá (dlouho se vaří), hůře se mlátí z lusků
- poměrně hojně a často se vyskytující odrůda, snad podobná/totožná(?) se zahraniční odrůdou Pea Bean
Rajče
* "Hanácké nejranější"
- naše stará tyčková odrůda vyšlechtěná z odrůdy Lukulus - počátek šlechtění roku 1920,
- plod oválný, menší až střední 4-5 cm v průměru, červený, dvoukomorový štavnatý a chutný (salátové rajče),
- raná odrůda vhodná pro venkovní pěstování na zahradě a poli nebo ve skleníku/foliovníku
Mák okrasný
"červený"
- plnokvětá okrasná forma máku, velký červenobílý květ,
- za dobrých podmínek dosti vysoký (1,3-1,4 m), rostliny dobře větví, malé otevřené makovičky
- ze samovýsevu u domu, obdobné máky byly dříve častější ve vesnických zahrádkách
Hrách
* "Ruský"
- zahradní hrách (var. medulare), mohutné , vysoké rostliny 1,8-2 m (opora nutná) s velikými lusky (viz srovnej mák Ruský obří), chutný a sladký hrášek
- odrůda snad původem z Ukrajiny (?)
Jabloň
"Jadernička moravská"
- jedna z nejvíce ceněných krajových moravských odrůd, nazývána i "Vinary", "Jablko vinné".
- Velmi nenáročná, vhodná téměř do všech oblastí, snese i vyšší polohy. Žádá vlhkou, vazkou půdu, je velmi odolná vůči mrazům, nemocem a škůdcům.
- Její většinou menší až střední žluté plody se výborně hodí na výrobu moštů, vín, pálenky, povidel, sušení i pro skladování.
Plevel, zelenina, okrasná rostlina
Pupalka dvouletá
- Dvouletka. Výsev na jaře nebo na podzim do volné půdy. Rozsadit alespoň na 30-50cm. V 1.roce vyroste přízemní růžice listů, druhým rokem kvete žlutě a po odkvětu vytváří okrasné semeníky, vhodné do suchých vazeb. Výška rostliny 1-1.5 m.
- Sbírají se listy a jí se čerstvé proti skleróze a do salátů, jedlý kořen (na konci 1. roku, vařený jako zelenina, chutná slabě nahořkle), olejnatá semena lze přidávat při mletí do máku (vysoký obsah nenasyc. mast. kyselin) , žluté květy jako okrasa (rozkvétá navečer)
ve stř. Evropě pěstována od počátku 18.stol.
Rajče
"Ostravské rané"
- stará odrůda, zapsána do sortimentu r. 1952
- rajče tyčkového nižšího vzrůstu (asi 0,7-1 m), plod menší až střední, červený, 2-3 komorový, oválný příp. mírně žebrovatý, chutné salátové štavnaté rajče
- velmi raná odrůda použitelná i pro chladnější oblasti, doporučeníhodné
Plevel
Hlaváček letní
- jednoletý plevel, dříve hojněji v obilovinách,
- pěkné červené květy s tmavým středem , dříve užíván též jako léčivka
Zelenina
Ředkev krysí
- Výsev v dubnu, sít přímo na konečnou vzdálenost do sponu 20x30 až 30x40 cm, doroste do výšky asi 1,5m (vyvázat k opoře), žádá dostatek vody (zálivka), - jde o ředkev pěstovanou pro konzum nezralých zelených šešulí. Šešule (lusky) jsou asi 4-5cm dlouhé, tlusté asi 1cm. Nezralé šešule, jež se sklízí, jsou křupavé a štavnaté, mají příjemnou, mírně ostrou brukvovitou chuť (podobně jako šešule jiných ředkví). Jí se bud přímo syrové nebo do salátů s citronem a olejem, nebo podusit, doporučeníhodná odrůda.
Fazole tyčkové
"Léčivé z Uherského Hradiště"
- semeno hnědošedé, ploché, lusk dlouhý pěkný žlutý - zeleninová odrůda?, rostou "hodně vysoko", vysoká úroda
podle trhovkyně jsou moc léčivé ("na všechno"), používá se odvar ze slupek
-z lokálného tržiště
Hrách
"Hejzlarová"
- stará rodinná odrůda cukrového hrachu (convar axiphium), u nás pěstovaná od r. 1945 , původně z Polska, z oblasti Zelowa, kde žila česká protestantská menšina, po 2. sv válce ji rodina při přestěhování se zpátky do Čech vzala ssebou.
- Vzrůstná a vysoká odrůda výška až 1,8-2 m (opora nutná), typ cukrového hrachu: jí se celé mladé luky - jsou masité, chutné, mírně nasládlé, různě zakroucené, s vláknem ve hřbetu, květ fialový, semeno svraskalé, poměrně velké, nafialovělé, odrůda pozdnější, doporučeníhodná odrůda
Fazole tyčkové
"Eržibab"
- stará maďarská odrůda, pěstovaná na vých. Slovensku a v Maďarsku
- vysoká tyčková sorta, na suché semeno, středně pozdní až pozdní, semeno větší, napůl bílé a napůl šedohnědě mramorované, velmi pěkné a zajímavé
Pšenice
"Česká přesívka"
- Naše stará odrůda vyšlechtěná ve Stupicích individuálním výběrem z krajové pšenice České červené přesívky z okolí Pyšel
- univerzální, možno sít na jaře (záhy) nebo na podzim (odtud označení přesívka). Termíny setí je třeba střídat, aby se udržel její přesívkový charakter.
- Má dobrou pekařskou jakost. Výška 130-140 cm
