Salát

"Plzeňský kamenáč"- krajová odrůda, menší hlávky, dobře zavinuté, velmi tvrdé, pevné a kompaktní - viz název kamenáč - hlávka jako kámen. Dříve byly asi také tyto saláty nazývané jako tvrdohlávky. List je zelený s část. načervenalým okrajem. Semeno je hnědé barvy.

Při výsadbě je možno volit menší spon - Plzeňský kamenáč je tak vhodný i pro maličké zahrádky. Saláty kamenáče byly ceněny už v 19. století jako otužilé a odolné, dobře snášející chladné počasí brzy zjara - možný a doporučený časný výsev. "S kamenáči jsem velice spokojena, hlávky jsou takové roztomilé, menší a když je člověk umyje do salátu jsou to všechno takové ty menší sladší lístky, po kterých člověk nejdřív sáhne - žádné ty velké tuhé plachty".

Žito

"křibice" (také nazýváno svatojánské žito, trsnaté žito, lesní žito, dvouleté žito aj). Původní tradiční žito, velmi nenáročné a odolné, seté často jako pionýrská plodina do lesních mýtin, v horských oblastech aj. Svatojánské proto, že bylo seto v období sv. Jana (24. června) a prvním rokem se spásalo dobytkem nebo sloužilo na krmení. Druhým rokem pak poskytovalo zrno . Sláma velmi dlouhá a houževnatá, pevná, dorůstá výše 1,8- 2 (2,2) metrů, jako prevenci proti polehnutí této dlouhostébelné odrůdy volíme chudé, nevyhnojené stanoviště, v živné zahradní půdě doporučujeme ovázat proti polehnutí. Cizosprašné , nutno zabránit křížení s jinými odrůdami žita. Možný letní termín setí nebo až podzimní (jako jiné ozimy)

Čechřice vonná

(Myrrhis odorata)

Trvalka, vysoká do 1m, vyžaduje sušší místo. Pěstuje se ze semen vysetých na podzim nebo na jaře (semena dát do mrazáku na 24hod.-musí přemrznout ) Vysazovat na vzdálenost 40x40cm. Kvete co 2-3 roky brzo na jaře. Používají se nedozrálá semena k oslazení nápojů a jídla pro diabetiky. Čerstvá nať se používá do salátů, má příchuť anýzu.

Halucha hlíznatá

(Oenanthe pimpineloides)

Kořenová rostlina pěstovaná jako mrkev pro své malé hlízky na kořenech. Ty se sklízí 2. rokem. První rok se vytvoří 1 na každé rostlině (možno sklidit anebo nechat na stanovišti), 2. rokem se sklidí hrst hlízek z každé rostliny. Sklízí se před mrazem (září-říjen). 2.rokem také kvete (jako mrkev) a lze sklízet semeno. Výsev v březnu, 1 cm hluboko, 30x 7 cm od sebe. Daří se jí lépe u potoka, ve vlhkých půdách narostou větší hlízky. Lehká půda.

Merlík všedobr

(Chenopodium bonus henricus)

sloužil dříve jako zelenina i léčivka (listy na zatvrdliny, rozpukanou kůži a podobné rány), vysoký obsah vitaminů, léčivka rolnických zahrádek, dříve výskyt tam, kde se pohyboval dobytek ("dusíkomilný druh"). Listy jako špenát ( v chuti o něco ostřejší než běžný špenát) nebo mladší do salátů. Je vytrvalý, nevyžaduje prakticky péči, občas okopávku, snese i polostín. Výsev jaro (duben) neb podzim (září), někdy obtížně klíčí a uvádí se že je nutné , aby přemrzl (podzimní setí),možný i vegetativní způsob množení dělením trsu

Cibule šalotka

(Allium ascalonicum)

drobná cibule tvořící větší množství cibulek v trsu (lidově zvaná množilka, cibule špárková aj.), výsadba brzo na jaře - březen/duben, příp. i podzimní výsadba, do půdy ve staré síle, dobře se skladuje

"Mičurinka" - krajová ?, z Hané, drobné cibulky pěkné nafialovělé barvy, v trsu zpravidla 9-15 cibulek, velmi chutná, pikantní, do salátů, polévek , k masu... Nutná trpělivost při loupání malých cibulek, možno ale použít třeba do polévky i cibulky neloupané

Netřesk střešní

(Sempervivum tectorum)

vytrvalá stálezelená sukulentní bylina, tvoří růžici dužnatých listů, půda sušší, výsluní, nenáročný, rozmnožovaní nejjednodušeji dceřinými růžicemi. Dříve vysazován na střechy jako ochrana před bleskem (odtud pojmenování ne-třesk či hromo-třesk), užití i jako léčivka (čerstvý list např. na drobné poranění, popáleniny, píchnutí hmyzem, hemoroidy apod), možno vysazovat do skalek, na suché zídky apod. Netřesk je mimořádně odolný druh, který na střeše snáší výheň letních veder i třeskutý mráz v zimě, pěstování je zcela bezproblémové.

Čočka

(Lens culinaris)

Stará známá luštěnina, vcelku nenáročná, vhodná ale jen pro lehké a propustné půdy, protože na těžkých trpí chorobami. Má ráda teplo (je to spíše plodina nížin - srovnej například lidovou píseň "Na horách sejou hrách, na dolině čočku..."), lodyhy jsou nižší, ale rostlina vyžaduje oporu. Tradičně se čočka pěstovala ve směsi s obilím, o než se "opírala" - ze Seznamu plodin možno zkusit použít kombinaci čočky s krajovým ovsem z Luhačovického Zálesí, výsev konec dubna-poč. května.

"Moravská drobnozrnná"- naše původní stará krajová sorta s velmi malými semeny, nízký vzrůst

"Mramorovaná čočka" - odrůda čočky s olivově zeleným semenem se zajímavým nepravidelným hnědým mramorováním na povrchu (získáno jako "Gestreifte Linse")

Bukvice lékařská

(Betonica officinalis)

Trvalka, kvete ve druhém roce. Výsev do volné půdy, přesazení na větší vzdálenost. Kvete v létě. Výška 40 cm. Suší se celá rostlina před květem. Čaje ­ dýchací cesty, trávení

Ostropestřec mariánský

(Silybum marianum)

jednoletý, výška asi 1,5 m (pamatovat na dostatek místa!), léčivka, doporučován na léčení jaterních chorob. Mohutná rostlina s bílou kresbou mramorovaným listem - působí dekorativním dojmem, celá rostlina je pokryta ostny. Sběr zralého semene v dvojitých rukavicích nebo opatrně vytahujeme jen zcela zralou štětičku (chmýří) se semeny ze zralého květu, často zapleveluje.

Ředkev

(Raphanus sativus var. major)

"Mnichovská pivní ředkev" (Muenchener Bier) - stará odrůda, typ podzimní(zimní) ředkve pocházející z Bavorska(?), polodlouhá, bílá ředkev, pro milovníky řízných chutí, snad tradičně podávaná k pivu (?), výsev červenec - srpen, spon cca 25x20 cm (sejeme na konečnou vzdálenost), dobrou zálivku, chránit netkanou textilií proti škůdcům . Botanicky dvouletá - kořeny přezimujeme ve sklepě, 2. rokem výsadba semenic (zde spon asi 40x40cm), které nezapomene vyvázat, šešule nepraskají , cizosprašná - možnost křížení s jinými odrůdami ředkve a ředkvičkou!

Agastache

(Agastache foeniculum)

Bylinka, okrasná i léčivá, trvalka, nenáročná,

namodralé květy jsou medonosné a lákají řadu druhů hmyzu. Čaj z agastache se používá při nachlazení, celá rostlina voní po pendreku (!) a lze ji využít i jako koření do salátů, polévky apod. Předpěstovat nebo přímý výsev na stanoviště.

Orlíček

(Aquilegia sp. )

starodávná okrasná květina - trvalka pěstovaná dříve v rolnických zahrádkách, nenáročný, snese i polostín, výsev na jaře, doporučeno setí na povrch půdy, semenáčky přepichujeme, kvete v červnu a červenci, květ růžovobílý

Ježatka obilní

(Echinochloa frumentacea)

Pěstována jako obilovina v teplých oblastech (náhražka rýže či prosa), příp. jako pícnina, obilka obalena tvrdou pluchou, příbuzná naší plevelné ježatky kuří nohy, výsev poč. května, výška až 1,5 m, klas dekorativní,

Hrachor vonný

(Lathyrus odoratus)

nenáročná okrasná rostlina, letnička, s pěkným květem, příjemné vůně (viz název), výsev poč. května, nutná opora, aby se mohl pnout

"červenofialový" - stará západoevropská odrůda (z 18 stol.?), květ červenofialové barvy, dlouho kvetl, možno použít i jako květinu k řezu

Serina- "celeropetržel"

dvouletka, Prvním rokem tvoří listy, druhým rokem kvete a nese semeno. Označuje se jako "kříženec vlastností celeru a petržele", habitus petrželový, nať s chutí celeru. Původem z Japonska. Čerstvá zelená nať se používá celoročně a univerzálně - do polévek, na pomazánky, výborná je také na chleba s máslem apod.. V zimě vydrží bez komplikací i větší mráz.

Mořská cibule

(Ornithogalum schizoides) - pokojová rostlina, pěstujeme v lehčí půdě (případně vylepšené trochou kompostu) doma za oknem, v létě je možno ji vynést na balkon nebo "letnit" přímo na záhonu venkovním. Zálivka spíše střídmá, nepřemokřovat. Užití obdobné jako aloe - na vnější nehojící se rány přiložit kousek listu poklepaný (narušený) nožem, lidová domácí léčivka našich (pra)babiček.

Fazol tyčkový

"Svatá Trojice" černošedé plošší zrno se zajímavou pěknou zavinutou (šnekovou) kresbou, velmi dlouhý lusk - na zeleninové užití?, pravd. krajová odrůda z Podkarp. Ukrajiny nebo Rumunska, vysoké rostliny (nutné dlouhé tyče!), dlouhá vegetační doba - spíše do teplejších oblastí

Oves nahý

"Z Luhačovického Zálesí - krajová odrůda nahého ovsa (bez pluch) pocházející z rázovitého regionu Luhačovického Zálesí. Jařina - výsev březen/duben. Rostlina je vyššího vzrůstu ale s pevným , velmi silným stéblem a nepoléhá, doporučeníhodná odrůda

Mišpule velkoplodá

(Mespilus germanica) ­ rozvětvený nenáročný stromek nebo keř 3­5 m vysoký, ceněný pro své zvláštní chutné ovoce, ale i vysoce dekorativní střední vzrůst, atraktivní květy a plody i podzimní žlutočervené zbarvení listů. Konzumovatelné po přemrznutí nebo odležení čerstvé nebo jako surovina pro pikantní pasty, marmelády, likéry i pálenky. Ovoce obsahuje mnoho cenných výživných látek, léčivé při průjmech, blahodárné pro zažívací trakt.

Ředkvička

(Raphnus sativus var. sativus)

obecně známá zelenina, jednoletá, nenáročná. Na semeno vybíráme pěkně vyvinuté, zdravé, nepopraskané bulvičky s menší natí. Po výběru ukroutíme listy (pozor na zachování nepoškozeného listového srdéčka!) a ihned vysadíme zpět do země, do sponu cca 30-40x30-40 cm a zalejeme.

"Bílá kulatá" bulvička střední velikosti, kulatá, příp. až protáhle kulatá až krátce válcovitá, čistě bílé barvy, typické ředkvičkové chuti, bulvičky vhodné např. pro jídelní dekorace s červenými či jinobarevnými odrůdami ředkviček, na semeno kvete bíle, některé rostliny namodrale-fialovo (?) zbarvenými květy . Na obrázku výběr bulviček na semeno.

"Máslová obří" odrůda s velkou bulvičkou, kulovitého až oválně kulovitého tvaru pěkné červenofialové barvy, pozdnější, chuť dobrá lahodná, kořenitá, odrůda ze staršího sortimentu

Sporýš lékařský

(Verbena officinalis)

léčivka (stará posvátná keltská rostlina), vytrvalá, předpěstovat v dubnu, výsadba v květnu, sušší stanoviště. V lidovém léčení byl sporýš např. dobrým kloktadlem, vyháněl hlísty i mírnil bolesti zubů

Ačokča

(Cyclanthera pedanta)

- je teplomilná jednoletá liána s plody, připomínajícími něco mezi tykvičkou a paprikou. Jejím největším kladem je, že netrpí na rozdíl od okurek plísní. Seje se v polovině května nebo je možno předpěstovat jako okurky. Mladé plody se dají jíst syrové nebo zavařovat ve sladkokyselém nálevu jako okurky, starší přidávat do dušených a zapékaných pokrmů. Zralé plody pak využijeme jen jako zdroj semen, protože dřevnatí. Rostlina je nenáročná, roste i v polostínu, můžeme ji tedy pěstovat poblíž ovocných stromů, na které se s trochou počáteční pomoci vyšplhá a dokáže tak skvěle využít prostor.

- tykvovitá, původem z Ameriky, starším českým názvem výbuška stříkavá (?),uváděná lidově také pod označením korila, okurkopaprika apod. , možno předpěstovat, nutná konstrukce k pnutí, semeno neobvyklé, černé trojúhelníkovo- rozeklaného tvaru, bohatě plodila až do mrazu, plody se dají skladovat v ledničce po několik týdnů, na konzum používat nejmladší plody např. do leča, zeleninových gulášů , salátů, naložené v sladkokyselém nálevu, chuť spíše neutrální